«2021»

Ad.: Zvací dopis 2020, týdeník Echo č. 7

Daniel Kaiser popisuje důvěrnou dohodu mezi německou vládou a vědci, kteří na objednávku dodali katastrofické scénáře k průběhu covid19. Myslím, že k podobné vzájemné podpoře (netvrdím, že přímo dohodě) došlo mezi vedením EU a západoevropskými vládami a klimatology ohledně předpovědí katastrofálních důsledků klimatické změny.

Když si 97% světových vědců odhlasovalo, že hlavním viníkem klimatické změny je člověk a jeho produkce CO2, vytvořily evropské instituce tlak na snižování CO2, podporu elektromobility a dosažení uhlíkové neutrality. Výsledkem vzájemné podpory je, že obrovské peníze směřují jak na výzkumy klimatu, tak do bezuhlíkových technologií. Současně s tím vypínají evropské státy uhelné a jaderné elektrárny a přecházejí na obnovitelné zdroje se všemi důsledky nedostatku elektřiny, které vidíme ve Švédsku nebo Rakousku. V loňském roce strašení klimatickou změnou vystřídala reálná epidemie covidu19. V obavách před covidem19 začal vítězit pocit jistoty nad svobodou a pro blaho nás všech si stát a jeho úředníci přisvojili mnoho nových autoritativních funkcí. V ohrožení covidem19 ukázalo, že lidé (nebo alespoň velká většina) jsou ochotni akceptovat v podstatě jakákoli omezení pro zajištění (pofidérního) kolektivního blaha a bezpečí. Vzpomenete-li i na šílenství okolo klimatické změny a projevy či návrhy jejích extrémních představitelů (Zelení v EP, Greta či Rebelie proti vyhynutí), nemohu se zbavit obavy, že v rámci boje za záchranu planety před klimatickou změnou mohou být tyto dnes úspěšně vyzkoušené proticovidové metody znovu použity. Vidíme však, že radikální snahy o záchranu klimatu vždy směřují k destrukci demokracie a kapitalismu.

Výše uvedený proces má však další rozměr. Vzájemná podpora mezi vládami a vědci o uhlíkové neutralitě vede k dalšímu přesouvání průmyslové výroby do Číny. Před deseti lety produkovala Evropská unie 25 procent světového HDP. Dnes je toto číslo sotva nad 15 procenty. A tak není divu, že se začínají objevovat důkazy, že mnoho evropských organizací bojujících za záchranu planety je financováno prostřednictvím čínských fondů. Jak nedávno popsal zpravodajský server info.cz: „Úzká spolupráce západních zelených organizací a Komunistické strany Číny je z jednoho pohledu velmi pochopitelná. Protože má-li se svět účinně vypořádat s negativním vlivem fosilních paliv na globální klima, bez Číny s jejím aktuálním 75% podílem na světových emisích CO2 to prostě nepůjde. V tomto ohledu musejí ty stovky milionů dolarů proudících do projektů zahraničních environmentálních společností oficiálně a legálně fungujících v Číně, jako je třeba Energy Foundation China, hřát zelené aktivisty na duši, protože tím „zachraňují planetu“.

Ano, svět je složitý.