• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2014»

Nenechte se mýlit zelenou demagogií!

S blížícím se termínem projednávání senátního návrhu zákona o Národním parku Šumava (NPŠ) v Poslanecké sněmovně se zvyšuje mediální aktivita odpůrců přijetí tohoto zákona. Aktivisté Hnutí Duha označují tento zákon jako kmotrovský, developerský, těžařský či zákon pro kšeftaře se šumavskými pozemky. Tak jako tak, zákon prý zničí existenci i přírodu národního parku.

Je věcí nevládních organizací, co a proč prosazují, a nikdo jim to nezakazuje, nicméně na současný spor o zákon o NPŠ lze také pohlížet jako na spor o fungování zastupitelské demokracie.

Kdo se postavil za zákon a kdo ho projednal? Je důležité říci, že na návrhu zákona se podílelo bývalé vedení NPŠ za ředitele Jiřího Mánka a zákon doporučilo přijmout. Na tvorbě zákona se podílelo také bývalé vedení Ministerstva životního prostředí za ministrů Tomáše Chalupy a Tomáše Podivínského. Návrh zákona projednal Svaz šumavských obcí (21 obcí) a starostové, jako volení představitelé samospráv, ho bez výjimky podpořili. Přijetí zákona podpořila také Rada NPŠ, což je zákonem stanovený orgán (hlasování 40 pro, jeden proti). Přijetí zákona podpořilo hlasováním Zastupitelstvo Jihočeského kraje (všichni pro) a následně prostřednictvím deklarace Zastupitelstvo Plzeňského kraje (všichni pro). Je logické, že zákon projednávají zastupitelstva těchto krajů, neboť na jejich území Šumava leží a zastupitelé jsou s problémy NPŠ podrobně obeznámeni. Následně návrh projednaly výbory Senátu a doporučily návrh přijmout. Senát o návrhu po projednání na plénu hlasoval 50 pro a 2 proti. Opravdu jsou všichni tito starostové, hejtmani, krajští zastupitelé a senátoři agenti kmotrů, těžařů a obchodníků s pozemky? A všichni tito volení zástupci veřejnosti nemají jiný zájem než ničit šumavskou přírodu?

Opakuji, neberu nevládním organizacím právo demonstrovat proti přijetí zákona, pořádat podpisové akce proti zákonu či mást veřejnosti hlavy demagogií o tom, že přijetím zákona zničíme šumavskou přírodu. S většími rozpaky však vnímám, že jsou tito aktivisté podporováni skupinou vědců, kteří na Šumavě provádějí své vědecké výzkumy. Musíme však vědět, že tito vědci čerpají desítky až stovky milionů na granty svých šumavských výzkumů a mohou mít pocit, že stanoví-li zákon v NPŠ pravidla, ztratí tito odborníci část své vědecké výjimečnosti.

Jak tomu na Šumavě bývá, s nástupem nového ministra se kompletně změnil názor ministerstva a vlády na problematiku NPŠ. Na Šumavě dnes napjatě očekáváme, zda poslanci podlehnou tlaku nevládních organizací, které mávají podpisovými archy proti zákonu, nebo zůstanou reprezentanty zastupitelské demokracie.

Neviditelnypes.cz, 15. 9. 2014