• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Oslavy 200 let pašijových her

Součástí oslav 200 let Pašijových her v Hořicích na Šumavě byla minulou sobotu půldenní slavnost, kdy všichni řečníci oceňovali zejména tradici, byť ve dvacátém století přetrhanou třemi válkami (I., II. a studená). Všichni účastníci také ocenili, že na slavnost přijelo několik posledních žijících německých hořických rodáků s dětmi a všichni deklarovali vzájemné usmíření na počátku jedenadvacátého století. Ostatně, celý dvěstěletý příběh hořických pašijových her si lze prohlédnout na krásné výstavě v českokrumlovských klášterech.

Součástí oslav byla také odborná přednáška emeritního profesora jihočeské teologické fakulty Karla Skalického na téma, jak proč vlastně pašijové hry ve čtrnáctém století vznikly, resp. proč vznikly až více než tisíc let po skutečné události. Profesor Skalický vyjmenoval sedm „hrozeb“, které ve čtrnáctém století Evropu postihly s tím, že „tíže a obavy“ těchto hrozeb vytvořily náboženskou potřebu „na vlastní oči vidět život a utrpení našeho pána Ježíše Krista“. Stojí za to si tyto, profesorem Skalickým seřazené hrozby čtrnáctého století, připomenout:

  1. Občanská válka v Itálii, v jejímž důsledku musel papež uprchnout do Avignonu
  2. Válka mezi Francií a Anglií v roce 1337, která se změnila na válku „stoletou“
  3. Ekonomická krize, při které zbankrotovalo dvanáct největších bank té doby
  4. Sucho, které od roku 1300 sužovalo Evropu a přinášelo neúrodu a hlad
  5. Kosmické úkazy jako kometa, postavení Saturnu a Jupitera a totální zatmění slunce, které si tehdy neuměli vysvětlit
  6. Smrtonosný mor, který od roku 1347 kosil obyvatele Evropy
  7. Invaze islámských Turků, kteří se jako kobylky valili z Balkánu s cílem podrobit si křesťanskou Evropu

Na závěr dne účastníci oslav shlédli „příběh šumavského mysteria o životě a utrpení Ježíše Krista“, krásně předvedený v péči hořických a krumlovských občanů. Nemohli jsme se ubránit pocitu, že se historie zřejmě opakuje.

Českokrumlovský deník, 12. 8. 2016