- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Na návštěvě v Srbsku
Srbsko se probírá z kocoviny, která následovala po válečných devadesátých letech. Nikdo neví, jaké běsy to Srbové (ale i Chorvati a Bosňáci) při rozpadu Jugoslávie vypustili, ale výsledkem byly statisíce mrtvých, statisíce uprchlíků a zpustošená země. Dnes jsou zase usměvaví lidé, jejichž pohostinnost nezná mezí. Většina Srbů se nechce o minulosti bavit a poměrně lhostejně přijímá výsledky referenda v Černé Hoře, které opět zmenší jejich zemi. Projekt všesvazové Jugoslávie se prostě nepovedl.
Městečko Bela Crkva , které si Hluboká vybrala jako partnerské město a pro které se snažíme udělat to, co pro nás udělala naše rakouská a švýcarská partnerská města po roce 1989, leží na srbsko-rumunských hranicích. Z každého nároží na vás dýchne staré Rakousko Uhersko (tehdy se město jmenovalo Weiss Kirchen). Bílý (katolický) kostel, po němž má město své jméno, stojí hned vedle radnice a původní česká menšina tvoří v místní farnosti většinu. Nicméně, když jsou při mši čtena evangelia, čtou se nejprve česky, pak německy, maďarsky a nakonec srbsky. Kázání už je ale pouze v srbštině, která je pro všechny farníky společným jazykem. Na konci mše pan farář mrkne na kůr a sbor spustí Kde domov můj. Když naši krajané, kteří v Česku mnohdy nikdy nebyli, zpívají „a to je ta krásná země, země česká, domov můj“, hrnou se slzy do očí.V Českém Selu (10 km od Bely Crkve) v jižním Banátu žijí pouze Češi. Krásně opravený kostelíček (opraven péčí Ministerstva kultury ČR) je našlapaný lidmi. Čeština, kterou místní čtou z Bible, zní jak z devatenáctého století. Slaví se návštěva Čechů ze sousedního Rumunska a tak po mši následuje procesí ke kapličce. Starosta obce Ladislav Tesař se chlubí nově označenými ulicemi, které nesou jména Jana Husa, T.G.Masaryka a Václava Havla. Více ulic v Českém Selu není. Po procesí následuje kulturní program v místním sále (opraven péčí Královéhradeckého kraje a obce Čermná nad Orlicí). Mládež v českých krojích tančí dupáka a polku, mužský sbor z Kruščice zpívá Má roztomilá Báruško a česká dechovka z Bele Crkve hraje lidovky. Na našich vesnicích bychom tolik původní české kultury těžko našli.Nejenom české vesnice, ale i Bela Crkva a celé Srbsko je nesmírně zbídačené. I ve městě je polovina cest prašných, a ty jsou navíc plné výmolů a kaluží. Nezaměstnanost dosahuje 80ti (!) procent. Většina průmyslu se rozpadla za války a díky nestabilitě se Srbsku investoři vyhýbají. Situace se však mění, Srbsko se dostává do popředí mezinárodní pomoci a tak se snad i Srbové a s nimi také naši krajané mohou těšit na lepší časy.
Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou