• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
2009»

Na návštěvě v Srbsku

Srbsko se probírá z kocoviny, která následovala po válečných devadesátých letech. Nikdo neví, jaké běsy to Srbové (ale i Chorvati a Bosňáci) při rozpadu Jugoslávie vypustili, ale výsledkem byly statisíce mrtvých, statisíce uprchlíků a zpustošená země. Dnes jsou zase usměvaví lidé, jejichž pohostinnost nezná mezí. Většina Srbů se nechce o minulosti bavit a poměrně lhostejně přijímá výsledky referenda v Černé Hoře, které opět zmenší jejich zemi. Projekt všesvazové Jugoslávie se prostě nepovedl.

Městečko Bela Crkva , které si Hluboká vybrala jako partnerské město a pro které se snažíme udělat to, co pro nás udělala naše rakouská a švýcarská partnerská města po roce 1989, leží na srbsko-rumunských hranicích. Z každého nároží na vás dýchne staré Rakousko Uhersko (tehdy se město jmenovalo Weiss Kirchen). Bílý (katolický) kostel, po němž má město své jméno, stojí hned vedle radnice a původní česká menšina tvoří v místní farnosti většinu. Nicméně, když jsou při mši čtena evangelia, čtou se nejprve česky, pak německy, maďarsky a nakonec srbsky. Kázání už je ale pouze v srbštině, která je pro všechny farníky společným jazykem. Na konci mše pan farář mrkne na kůr a sbor spustí Kde domov můj. Když naši krajané, kteří v Česku mnohdy nikdy nebyli, zpívají „a to je ta krásná země, země česká, domov můj“, hrnou se slzy do očí.V Českém Selu (10 km od Bely Crkve) v jižním Banátu žijí pouze Češi. Krásně opravený kostelíček (opraven péčí Ministerstva kultury ČR) je našlapaný lidmi. Čeština, kterou místní čtou z Bible, zní jak z devatenáctého století. Slaví se návštěva Čechů ze sousedního Rumunska a tak po mši následuje procesí ke kapličce. Starosta obce Ladislav Tesař se chlubí nově označenými ulicemi, které nesou jména Jana Husa, T.G.Masaryka a Václava Havla. Více ulic v Českém Selu není. Po procesí následuje kulturní program v místním sále (opraven péčí Královéhradeckého kraje a obce Čermná nad Orlicí). Mládež v českých krojích tančí dupáka a polku, mužský sbor z Kruščice zpívá Má roztomilá Báruško a česká dechovka z Bele Crkve hraje lidovky. Na našich vesnicích bychom tolik původní české kultury těžko našli.Nejenom české vesnice, ale i Bela Crkva a celé Srbsko je nesmírně zbídačené. I ve městě je polovina cest prašných, a ty jsou navíc plné výmolů a kaluží. Nezaměstnanost dosahuje 80ti (!) procent. Většina průmyslu se rozpadla za války a díky nestabilitě se Srbsku investoři vyhýbají. Situace se však mění, Srbsko se dostává do popředí mezinárodní pomoci a tak se snad i Srbové a s nimi také naši krajané mohou těšit na lepší časy.

Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou