- „CHKO: Krajina, kterou známe, versus ochrana, kterou slibují“
- Jak dál v ODS? Přeci znovu „po modré“. A překvapivě opět s Petrem Fialou (a Františkem Mikšem)
- Klimatická žaloba
- Voliči nás potrestali za nadbíhání zeleným aktivistům
- Rozumné zvyšování výdajů na obranu je správné
- Nedehonestujme prezidenta Trumpa!
- Křivoklátsko národním parkem?
- Odcházení Ursuly von der Leyenové
- Má břevno v oku Amerika, či Evropa?
- Zabraňme studené válce mezi Evropskou unií a USA
- Jako za komunismu ...
„CHKO: Krajina, kterou známe, versus ochrana, kterou slibují“
V posledních letech můžeme sledovat, že se vyhlašování nových chráněných území setkává se stále hlasitějším odporem místních samospráv. V posledních letech obce marně protestovaly proti vyhlášení CHKO Soutok, naopak obce a hospodáři v krajině úspěšně zdržovali legislativní proces a k vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nedošlo. Počátkem srpna letošního roku svolal náměstek ministra životního prostředí František Talíř do Benešova nad Černou široké jednání k obnovenému záměru vyhlásit CHKO Novohradsko. Ke cti Františka Talíře je nutno zmínit, že opakovaně řekl, že budou-li samosprávy v Novohradských Horách proti, žádné CHKO nevznikne. Přestože na setkání přítomní ekologičtí aktivisté vznášeli nejrůznější argumenty pro, všichni přítomní starostové se vyslovili proti. Své „proti“ podpořili následně usnesením všech místních zastupitelstev. Vedení Jihočeského kraje také deklarovalo, že s žádným novým CHKO nepočítá.
Novohradské hory zůstávají díky svému historickému vývoji stále téměř neobjevené. Krásná příroda v souvislosti s malou urbanizací tohoto hraničního masivu zajišťuje Novohradským horám jejich nevšední atmosféru. V posledních letech byla díky aktivním podnikatelům vytvořena na ose Dobrá Voda, Hojná Voda, Černé Údolí, Pohorská Ves, Leopoldov a Pohoří relativně slušná síť ubytování s menším stravováním. Spolu s hustým systémem lesních cest tak vznikly velmi vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku a v zimním období i běžecké lyžování. A do tohoto klidu a pořádku přicházejí zelení aktivisté a aktivističtí vědci s návrhem, že budou místním pomáhat lépe chránit přírodu.
Položili jste si někdy otázku, proč tak bohulibé záměry, jako ochranu přírody vyhlášením chráněné oblasti nebo národního parku místní obyvatelé a místní zastupitelstva důrazně odmítají a proti jejich vyhlášení se dokonce i soudí? Zjednodušeně to je tak, že do oblasti, kterou po staletí kultivují místní lidé, přichází lidé z města, ministerští úředníci a zelené nevládky a říkají: "Máte tady opravdu krásnou přírodu a my Vám ji budeme pomáhat chránit". Zřídí na to nový úřad za desítky milionů s mnoha „odborníky“ a razítky a v zájmu ochrany přírody převezmou vlastní neomezenou vládu nad daným územím. Ale moderní, resp. progresivistická ochrana přírody, kterou tito lidé přinášejí, totiž není ochrana a péče o přírodu která udržuje krajinu trvale, tak jak ji historicky vnímáme, ale tzv. divočina, bezzásahovost, neprostupné zhroucené lesy, zákazy vstupu, omezení vlastnických práv či dokonce požáry. Přeháníme? V expertním stanovisku Akademie věd České republiky 03/25 se doslova píše: „Přírodní požáry, vichřice nebo gradace lýkožrouta smrkového jsou přirozenou součástí dynamiky vývoje ekosystémů v chráněných územích a nelze je pokládat za projev jejich degradace“. Diví se někdo, že takovou „ochranu“ přírody lidé na Soutoku, Křivoklátsku nebo na Novohradsku nechtějí?
Učebnicovým příkladem je vývoj ochrany přírody v Národním parku Šumava. Zatímco česká vláda vyhlašovala v roce 1991 tento národní park pro hluboké zelené lesy a neopakovatelný krajinný ráz jako „zelenou střechu Evropy“, s nástupem progresivistických ředitelů nechala správa parku žírem kůrovce uschnout desítky tisíc hektarů staletých lesů. Vedení parku se dnes chlubí tím, že se na mnoha místech les samovolně obnovil, ale na pohled na třistaleté velikány, které nechala správa parku záměrně uschnout, budou čekat desítky generací dalších tři sta let. Ostatně, když začalo hořet v Českém Švýcarsku, nevolali první den hasiče, protože požár je přece bezva pro biodiverzitu.
Mezi sliby před vyhlašováním chráněných území a následnou realitou je obrovský rozdíl a také velké pokrytectví. Ministerští úředníci slibují místním obyvatelům, že se pro ně nic nezmění, ale právě na Šumavě jsme viděli obrovské uzavřené první zóny a nyní klidová území se zákazy vstupu a likvidaci historických staveb a cest. O otevření historické cesty na Modrý sloup na Šumavě bojujeme se zelenými džihádisty již 20 let! Správa parku chce bourat ikonickou turistickou chatu pod Roklanem, aby zničila poslední důkaz, že v této krajině žili lidé! Od teď tam bude pouze pro veřejnost uzavřená divočina! Zelené spolky demonstrují před sídlem Lesů ČR proti kácení staletých stromů, a přitom ve stejnou dobu usychají na Šumavě desítky tisíc více než staletých stromů a další desítky tisíc se kácejí a prodávají.
Ačkoli autoři tohoto textu reprezentují strany koalice SPOLU, ve věci vyhlašování CHKO Novohradské hory doufají ve zdravý rozum nově vznikající vlády.
Autoři:
Veronika Korchová (KDU-ČSL), starostka Benešova nad Černou a Tomáš Jirsa (ODS), senátor
Vyšlo v MF Dnes dne 29. 11. 2025
