• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2015»

Nedostatek vody a NGO

  1. března se celosvětově připomíná „den vody“. I letos měl standardní průběh. Provozovatelé vodovodů a kanalizací a státní podniky Povodí Vltavy připravily den otevřených dveří a semináře, na kterých zaznělo varování před výskytem sucha provázeného významným nedostatkem vody.

Nová zpráva Organizace spojených národů ohledně stavu vodních zásob naznačila, že lidstvo směřuje do období narůstajících problémů s dostupností vody. Do deseti let prý budou čelit nedostatku vody tři miliardy lidí ve 48 zemích světa. V roce 2030 se zásoby vody sníží o 40 procent a dostanou se na kriticky nízkou úroveň. OSN proto vyzývá k zahájení „modré revoluce“, kampaně za zachování stávajících vodních zdrojů, vytváření nových a investování financí do distribuce vody zejména v chudých ekonomikách.

Opačný trend můžeme sledovat v České republice, která je jakousi „střechou Evropy“ a může vodu akumulovat. V letech 2005 až 2007 byl ministerstvem zemědělství zpracován Plán hlavních povodí České republiky jako dlouhodobá koncepce v oblasti vod. Jedním z jeho cílů bylo aktualizovat stávající rozsah lokalit výhledových vodních nádrží pro územní „hájení“ jako adaptační opatření proti budoucímu suchu. Připravených 186 lokalit se bohužel nepodařilo schválit pro střety se zájmy ochrany přírody a krajiny.

Zpracovaný „Plán hlavních povodí“ nikdy nebyl plán výstavby přehradních nádrží, jak to chápali ochránci životního prostředí a nevládní ekologistické organizace. „Hájení“, které plán pro tyto lokality navrhuje, znamená, že až v roce 2050 až 2070 dojdou dostatečné vodní zdroje, jak varuje OSN, bude možné výstavbu na takových místech zahájit a nebude prodražená výkupem nebo přemístěním velkých investic, které by se v budoucí zátopě mohly objevit.

Nicméně, v meziresortním řízení ministerstvo životního prostředí 117 lokalit vyškrtlo. Avšak ani zbývajících 65 lokalit se nepodařilo schválit vládou, ale pouze jako dohodu ministrů zemědělství a životního prostředí. „Zabij bobra, zachráníš strom“ by se dal parafrázovat přístup českých zelených k zajištění možnosti výstavby nových přehradních nádrží v případě nedostatku vodních zdrojů. Ochráníme několik zcela jistě významných či chráněných živočichů a stanovišť, ale v důsledku jejich fundamentální ochrany znemožníme akumulovat tolik důležitou vodu na našem území.

Nedostatek vody, sucho a přizpůsobení se změně klimatu jsou témata, jimiž se Rada Evropské unie zabývá od roku 2005. V červnu 2010 přijala závěry, které podporují aktivity členských států pro snížení zranitelnosti EU vůči nedostatku vody a vyzývá členské státy k vypracování plánů pro zvládání nedostatku vody a sucha. Paradoxně, české ochraně přírody posloužily již dříve přijaté evropské zákony o ochraně přírody k blokaci „územního hájení“ lokalit vhodných pro výstavbu vodních nádrží, tedy i k blokaci závěrů EU o zvládání nedostatku vody.

Neviditelný pes, 7. 4. 2015